Drobečková navigace

Úvod > O obci

 O Obci - historie

Název Těšovice vznikl pravděpodobně z původního slovního tvaru Těšovici označujícího lidi patřící Těšovi, přičemž slovanské osobní jméno Těš evidentně souviselo se slovem těšiti. Němečtí osídlenci převzali slovanský název vsi, kterou dosídlili, ale jak dokumentují již nejstarší písemné prameny, přizpůsobili jej svému jazyku do podoby Teschwitz. Výslovnost tohoto místního názvu zněla ve zdejším nářečí Täišwits, což se také projevovalo v jeho rozdílném psaní jak v německých, tak v českých textech. Německý název obce byl užíván oficiálně až do konce druhé světové války.

 

Okolí obce bylo osídleno již v pravěku. Při průzkumu v letech 1949 – 1950 byly objeveny štípané kamenné nástroje člověka. Nálezy dokládaly osídlení těchto míst ve střední době kamenné, tedy mezi lety 8000 až 4500 př. n. l.

Prvotní sídlo bylo slovanského původu a ve 13. století sem přišli němečtí kolonisté. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z lenní knihy Nothaftů (založena 1360). Zápisy, které zmiňují Těšovice, pocházejí přibližně z let 1370 – 1400.

Kolem roku 1370 náležela jedna část majetku Albrechtu Plikovi (člen šlechtického rodu vlastnícího tvrz ve Slavkovském lese), druhou část vlastnil chebský měšťan Hans Puchelberger. Jako součást sokolovského panství připadly Těšovice 4. listopadu 1435 Šlikům. Po Bílé hoře připadly Těšovice, stejně jako celé sokolovské panství, rodu Nostitzů. V urbáři z r. 1593 je v obci evidováno celkem 8 usedlostí a tento počet se dlouho neměnil – převládali bohatí sedláci, kteří po několik staletí těžili z bonity zdejší půdy. Určitý nárůst populace přichází až na konci 19. století. Roku 1900 je zde již 21 čísel popisných a 116 obyvatel. Od roku 1850 byly Těšovice samostatnou obcí. Počet obyvatel se změnil po 1.světové válce v souvislosti se vznikem chemických závodů v sousedství obce. Ve 30. letech 20. století měla obec přes 500 obyvatel.

V roce 1960 byla obec sloučena se sousedním Sokolovem a k opětovnému osamostatnění došlo 1.1.1992, kdy došlo ke změně hranic katastrálního území Těšovic a počet obyvatel byl 190. V dnešní době se obec rozrostla na nynější počet 249 obyvatel (stav k 1.1.2019).

(pozn.: urbář – historický termín pro soupis povinností poddaných vůči vrchnosti)

 

Rozvoj obce - ekonomika

 

Nejzávažnější zásah do dosavadní ekonomické struktury Těšovic i do dalších oblastí života místních obyvatel, způsobila výstavba velkého chemického podniku na jejich území. Zvýšenou potřebou chemikálií v době 1. světové války došlo k tomu, že akciová společnost Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu vybudovala s podporou státních orgánů Rakouska-Uherska, zejména ministerstva války, na rovinatých pozemcích mezi Sokolovem a Těšovicemi v oblasti s dostatkem hnědého uhlí nový chemický závod. Součástí byla vlastní železniční vlečka spojující podnik s hlavní železniční tratí, pro niž byl vystavěn most přes řeku Ohři.

 

V rustikální části katastru (který se zpracovával díky válkám 35 let - od r. 1713) je zahrnuto tehdejší těšovické hospodářství (zřejmě výhradně v rukách poddaných) a tvořilo je celkem 7 větších usedlostí, které obdělávaly 224 strychů polí (64 ha) a 131 strychů luk (37 ha). Dále jim ještě patřilo 15 strychů lesa a rybníky na 25 a půl kopy násady. Kromě obvyklých plodin pěstovaly chmel, který pravděpodobně dodávaly sokolovskému pivovaru. Ve vsi pracoval jediný řemeslník, a to bednář.

 

Podle velikosti majetku výrazně ovlivňující také právní postavení se poddaní v Těšovicích dělili do 4 sociálních kategorií.

První tvořili sedláci (ročně odváděli peněžní i naturální dávky), zvláštní skupinu tvořili tzv. titulární svobodníci (odváděli navíc roční lenní poplatky). Ostatní sociální vrstvy rozlišené podle velikosti pozemkové držby – chalupníci (měli za povinnost kromě peněžních plateb také ruční robotu), domkáři a bezzemci – byli zastoupeni ve vsi pouze po jednom představiteli. Bez jakýchkoliv závazků k vrchnosti byl obecní pasák žijící v obecní pastoušce s č. p. 2.

 

Před rokem 1840 byla založena cihelna místní domkářskou rodinou Lenků. Využila k tomu patrně dostatečné ložisko kvalitní keramické hlíny i snadno přístupnou uhelnou sloj, ze které využívala vytěžené uhlí k vypalování svých výrobků.

Do první světové války působil v obci pouze jediný hostinec, a sice Kriegelsteinův v domě č. p. 21 nazývaný Na Krásné vyhlídce (dnešní sídlo Obecního úřadu).

Ve 20. letech 20. století přibyl ještě Habermannův hostinec č. p. 29 a koloniální obchod v domě č. p. 31, kde se zároveň provozovalo i knihařství. Pekařství bylo zřízeno v domě č. p. 36 a řeznictví v domě č. p. 53. Kovářskou činnost otevřel ve svém domě č. p. 35 Rudolf Brandl. Ve 30. letech vznikaly už jen krejčovské živnosti, a sice pánské v domě č. p. 34 a dámské v domech č. p. 66 a 74.

 

Znak obce 

 

 Se změnami ve společnosti vznikla obcím zákonná možnost užívat jako reprezentační symboly obecní znak a prapor. Pokud je obec dosud neměla, mohly jí být na její návrh uděleny. Obec Těšovice tohoto práva využila.

Obec nyní užívá obecní znak schválený Parlamentem České republiky v této podobě:

 

Spodní pole děleného štítu je červené se stříbrným klínem vzhůru, v každé takto vymezené části spodního pole je po jednom prstenci střídavé barvy. V horním stříbrném poli je uprostřed červená věž s cimbuřím, z jejíhož okna vybíhá na obě strany modré břevno překryté po obou stranách černým orlím křídlem se zlatým pruhem. Spodní pole vychází z hlavní symboliky erbu rodu Šliků a orlí křídla v horním poli jsou převzata z erbu rodu Nostitzů.

 

Památky

 

V obci se zachovaly některé hrázděné domy. Nejznámější je tzv. středověká těšovická tvrz, která je ztotožňována s usedlostí č. p. 1. Avšak důkladný stavebně historický průzkum objektu nebyl nikdy proveden. Odborná literatura zmiňuje údaj z r. 1553, kdy je v Těšovicích evidován jeden svobodný dvůr – zde možná kontinuita s tvrzí. Za samotné tvrziště byl považován pahorek, na němž se usedlost rozkládá. Více než možná tvrz zasluhují pozornost samotné budovy objektu, které jsou cennými ukázkami lidové hrázděné architektury přelomu 18. a 19. století. Naproti hlavní budově stála až do roku 1993 hrázděná stodola (ustoupila stavbě miniservisu), do jejíhož rámu byl vyryt monogram L. H. s datem 1804. Celá usedlost byla v době svého vzniku nejspíše zájezdním hostincem. Nepřehlédnutelný holubník není původní součástí usedlosti, byl dovezen ze statku v Chebu.

Kromě tzv. těšovické tvrze je opomíjený objekt lidové hrázděné stavby, a to uzavřená usedlost č. p. 9 také z přelomu 18. a 19. století. Jedná se o typickou ukázku původního tzv. Vierseithofu (respektive franského domu) – dvorec se čtyřstrannou dispozicí. Obdobných usedlostí bylo zde více, například č. p. 5, které bylo postupně strženo.

 

V úvozu bývalé polní cesty do Starého Sedla asi 250 m jižně od vrcholu Těšovického vrchu nedaleko míst, kde stávala samota Na Kopci, se nachází přibližně metr vysoký kamenný středověký kříž, který je zpevněný 4 nepravidelnými žebry. Uprostřed je vyryt malý křížek, dnes již málo znatelný. V minulosti býval do kříže vsazen železný krucifix, který při odlomení poškodil hlavu kamenného artefaktu.

 

U malého tzv. těšovického vodopádu najdeme jeden z četných hraničních kamenů panství Nostitzů, na kterém je vyryta kotva – součást rodového erbu Nostitzů.

 

V dolní části obce na rozcestí před bývalou jednotřídní školou stojí pomník obětem války. K odhalení došlo 12. června 1932 a velkou měrou se o jeho vznik zasloužil Svaz Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen). Pomník má podobu hrubě opracované stély, v jejíž horní části býval umístěn válečný kříž, pod ním deska s nápisem „Unseren Toten 1914 – 1918“ (Našim mrtvým 1914 – 1918) a ve spodní části další deska se jmény tří válečných obětí včetně jednotky, místa a data úmrtí.

Po roce 1945 kříž i obě desky zmizely, zůstává jen holý kámen.

O obci - součastnost

Těšovice (nadmořská výška 402 m n. m.), malá obec východně od Sokolova, je vzdálená asi 2,5 km od jeho historického centra a rozkládá se v údolních partiích řeky Ohře. Rozlohou 118,45 ha jsou Těšovice územně nejmenší obcí Sokolovska. Na severu sousedí s obcí Královské Poříčí (hranici vymezuje levý břeh řeky Ohře), na východě s obcí Staré Sedlo (hranice leží podél silnice D6) a z ostatních stran ji obklopuje území města Sokolov.

 

Obec Těšovice byla samostatná do roku 1960, kdy byla připojena k Sokolovu. Po celou dobu byla vlastně předměstím, kam město odkládalo vše, co nepotřebovalo. Patří sem 350 garáží, 3 rybníky CHZ-Sokolov, čistička vod atd. V roce 1991 vznikl přípravný výbor pro znovu založení obce Těšovice.

Od 1. 1. 1992 Ministerstvo vnitra ČR uznalo opět obci Těšovice. V roce 1992 proběhly první volby a starostou byl zvolen Jiří Halberštát. Funkci starosty vykonával 26. let.

 

 

Zdroj:

 

PROKOP Vladimír – SMOLA Lukáš, Sokolovsko-umění, památky a umělci do roku 1945, 2. část

BERANOVÁ Romana a spol., Stopy velké války, ISBN: 978-80-86630-35-9, 2018

VLASÁK Vladimír a spol., Obec Těšovice, Mikroregion Sokolov-východ, 2007